Pro pejsky a pejskaře

Nejdříve ujasnění základních účinku genů kontrolujících zbarvení psů, se zvláštním zaměřením na některá známá plemena. Většinou se jedná o geny velkého účinku tzv. majorgeny.

Pro označení použijeme genetické symboly, pro lepší pochopení jejich efektu.

Musíme si uvědomit, že za každým genem je třeba vidět soubor biochemických reakcí probíhajících uvnitř každého živého organismu podle přesného řádu a pravidel. I když stále ještě není vše úplně objasněno můžeme konstatovat, že zbarvení a osrstění u psů jsou nejlépe prostudované znaky, obzvláště z genetického hlediska. I v literatuře je však mnoho chyb, které vznikají z nesprávné charakteristiky zbarvení. Různí autoři používají různé symboly pro označení jednoho a téhož zbarvení.

Všeobecně se uvádí, že zbarvení u psů kontroluje 10 genů, z celkem 10ti loků, označených symboly: A, B, C, D, E, G, M, P, S, T. Některé z genů mají jen dvě, jiné více alel, které jsou navzájem sobě dominantní nebo recesivní.

Výsledné zbarvení psa je výsledkem vzájemného působení genů mezi sebou, jejich postavení může být epistatické "nadřazené", hypostatické “podřízené” (pozn. podobný vztah jako dominance – recesivita), ale pouze jde-li o vztahy mezi geny. Hypostatický gen se může projevit až tehdy, přestane-li působit gen epistatický.

Použijeme označení genů a alel podle Robinsona (1989), které je v současné době nejúplnější.

Nás zajímají hlavně dva geny a to gen A – agouti a gen E – extension, jejich vzájemný vztah ovlivňuje zbarvení i u našich basenži.

Gen A – agouti

U genu loku A nás zajímají tři alely z pěti existujících.

Velká písmena značí dominantní alely, malá písmena recesivní alely.

As – kontroluje tvorbu tmavého pigmentu, černého nebo hnědého, např. černý labrador nebo ohař – hnědák atd. Není úplně dominantní nad Ay a at (AsAy – nahnědlý tón u černého zbarvení)

Ay – omezuje tvorbu tmavé pigmentace. Výsledkem je zbarvení žluté-červené! Ay alela – u basenži! Často je takové zbarvení doprovázeno černou pigmentací konečků chlupů na hlavě, obličeji, případně hrudníku, hřbetě a prutu. U basenžiho hlavně ve štěněcím věku, někdy přetrvává i v dospělosti. Je-li těchto chlupů mnoho, můžeme hovořit o zbarvení sobolím.

Intenzita černé pigmentace a množství chlupů s černým zakončením jsou kontrolovány polygeny – minorgeny, geny malého účinku, což je velké množství genů a ve svém působení se jejich účinek jakoby navzájem sčítá nebo násobí, polygeny nejsou na alele Ay závislé.

at – kontroluje dvojí zbarvení – černá s pálením.

GEN E – extension se uvádí hned za genem A, protože kontroluje intenzitu černé a hnědé pigmentace. Jsou popsány tři alely, pro nás jsou zatím významné hlavně dvě alely, a to:

E – kontroluje vytváření tmavého pigmentu v celé srsti

e – zamezuje tvorbě tmavého pigmentu, jedinci jsou pak žlutí nebo červení (irský setr). Tato alela kontroluje pouze pigmentaci osrstění a při určení správného genotypu jedince rozhoduje často jen pigmentace nosu. Třetí alela, která se také týká našeho plemene basenži je

E br – alela kontroluje žíhané zbarvení. Žíhané zbarvení, jak jistě všichni dobře víte, se u basenži též vyskytuje. Prozatím, toto vcelku pěkné zbarvení, nebylo ještě FCI schváleno. Podle dosavadních zkušeností je E br dominantní nad E i nad e a alela E nad alelou e.

Vztah mezi alelami genů A a E.

V předcházejícím textu bylo vysvětleno působení jednotlivých alel odděleně. Výsledné zbarvení jedince je však výsledkem vzájemné interakce dvou alel. Uplatnění alel loku A je podmíněno přítomností alely E.

Genotypy proto odpovídají následujícímu zbarvení.

Pomlčka v genotypu (-) značí, že na druhém párovém chromozomu u daného jedince může být jakákoliv jiná, ale pouze recesivní alela k té, která je uvedena jako první a to v celém dalším textu. Není-li E alela přítomná, je jedinec homozygot ee. Pak je zabráněno tvorbě pigmentu v srsti. Všichni jedinci takého genotypu jsou žlutí nebo červení. Genotypy a jim odpovídající zbarvení jsou pak následující:

Jak si můžeme nyní všimnout jsou dva geneticky odlišné typy žlutého, červeného zbarvení. Jedno je kontrolováno Ay za spolupůsobení alely E a druhé je výsledkem působení alel ee. Obecně platí, že každé toto zbarvení se vyskytuje u jiných plemen psů a každé je recesivní k černému. Ay žluté zbarvení, náš basenži, je často, jak již bylo uvedeno, doprovázeno hojným výskytem černě pigmentovaných konečků chlupů. Jsou známy případy, kdy je naopak výskyt černě pigmentovaných konečků chlupů velmi řídký a takové zbarvení je nerozeznatelné od genotypu ee.

Můžeme předpokládat, že z černých rodičů As Ay EE může vzniknout Ay Ay EE žlutý, červený potomek a z rodičů - - Ee může zase vzniknout - - e e žlutý, červený potomek. Skutečností je, že se obě žlutá, červená zbarvení mohou vyskytnout u jednoho plemene při páření černého a žlutého, červeného jedince. Například, černá štěňata dostaneme při páření dvou žlutých, červených jedinců mezi sebou, když je jeden genotypu Ay Ay EE a druhý genotypu As As ee. Potomstvo bude genotypu As Ay Ee tedy černé, protože As je dominantní nad Ay a E je dominantní nad e. Často nám také pomůže skutečnost, že většina žlutých, červených jedinců je Ay ne ee.

Jasné jsou i případy, kdy dostaneme černého potomka po páření žlutého, červeného jedince s partnerem černým s pálením – trikolorem. V tomto případě musí být žlutý, červený pouze genotypu As – ee.

 
 
 
Výtah z publikace ing. Jaromíra Dostála DrSc.